Historie

Historie požární ochrany ve Frýdlantu nad Ostravicí (do roku 1945)

Chceme-li podat přehled o založení požárních – tehdy hasičských sborů ve Frýdlantu nad Ostravicí, je nutné se aspoň zmínit o příčinách, které daly vznik frýdlantských sborům. Byly to především živelní pohromy a veliké povodně. V roce 1880 se silně rozvodnila řeka Ostravice, která nadělala hodně škod v celém Frýdlantu a nejvíce v části Kamenec. Voda odplavila a zaplavila hodně pozemků, zanesla je štěrkem, pískem a kameny a odnesla ornici. Obyvatelům Kamence odplavením lávky na náhonu byl znemožněn útěk. Byli nuceni odstěhovat své svršky na půdy a vyčkat do příštího dne na pomoc. Voda tehdy vystoupila na Kamenci do výšky 1,20 metrů a rozlila se po celém Frýdlantu. Bezprostřední příčinou založení hasičských sborů byl velký požár o 6 roků později. Dne 28. dubna 1886 v 9 hodin dopoledne vypukl požár v domě u Vašků, později hostinec Khon, který se za silného větru velmi rychle rozšířil. Shořelo celkem 56 domů a hospodářských budov. Ze školy na náměstí, vzdálené asi 400 metrů od vzniku požáru, zůstaly dopoledne jen 4 ohořelé zdi. Kromě velkých materiálních škod si vyžádal požár také 8 lidských životů. Za 4 roky, 20. srpna 1890, vyhořel Frýdlant znovu. Oheň vznikl u Chlapčíků. Založil jej malý chlapec, který chtěl udělat teplo koťatům a rozdělal ve stodole oheň. Když se oheň rozšířil, chlapec ze strachu před trestem se ukryl v hořící stodole, odkud jej s nasazením vlastního života zachránil člen hasičského sboru Dominik Rodryč. Tento požár se za silného jižního větru velmi rychle rozšířil a shořelo 25 obytných a 43 hospodářských budov a kostel. Škoda způsobená požárem byla odhadnuta na tehdejších 150 000 zlatých a jen z malé části byla kryta pojištěním. Výbor na pomoc postiženým uspořádal sbírku, která vynesla 14 000 zlatých.

Rok po prvním velkém požáru došlo k založení frýdlantských hasičských sborů. První ustavující valná hromada sboru městyse Frýdlantu nad Ostravicí se konala 26. června 1887 za přítomnosti 47 členů. Velitelem byl zvolen František Kerlín a jeho zástupcem učitel J. M. Kadlčík. První stanovy sboru i velení byly německé. Iniciátorem založení závodního sboru byl tehdejší ředitel železáren Němec Steiner, který chtěl využít nového závodního sboru k posílení germanizačních snah. Zavedl německé vedení i velení. Čeští občané v místním sboru však brzy prosadili české vedení i české stanovy a Němci, kteří byli členy místního sboru, ostentativně odešli, ale to bylo jen k prospěchu rozvoje místního sboru. Zatím Steiner prosazoval němectví v závodním sboru dále a nevadilo mu, že ze 45 členů jsou jen dva Němci. V germanizačních snahách mu byl silnou oporou majitel železáren, olomoucký kníže arcibiskup Früstenberg a tehdy se i na obci úřadovalo německy. Za několik let však i členové závodního sboru také prosadili české velení.

Jak již bylo uvedeno, jednou z hlavních příčin založení sborů byly živelní pohromy, především povodně a požáry. Řeka Ostravice se velmi často rozvodnila. Po velkých povodních v roce 1893 a 1894 byla částečně řeka regulována a v letech 1899 až 1902 byla postavena ochranná hráz. V živé paměti je ještě velká povodeň v roce 1940, kdy si řeka vytvořila nové koryto, odnesla 4 obytné domy, poškodila okresní silnici před Pržnem a most. Teprve postavením přehrady v Šancích se nebezpečí povodní v povodí řeky Ostravice značně snížilo, ale nebezpečné zůstávají dále řeky Čeladenka a Ondřejnice. Poprvé u většího požáru zasáhly nové sbory v roce 1889 při požáru mlýna „Břeský“ a pak při druhém velkém požáru Frýdlantu nad Ostravicí v roce 1899. Dále z větších požárů to byly požár pily v roce 1915, požár Kadlecova mlýna v roce 1945 a v posledních letech požáry v JZD ve Frýdlantu nad Ostravicí a v Nové Vsi. Dnes už lze těžko říci, kolikrát zasáhly oba sbory při požárech a živelních pohromách a kolik hodnot bylo pro národní hospodářství dobrovolnou a obětavou prácí požárníku zachráněno. Činnost obou hasičských sborů se neomezovala jen na technický výcvik a zásahy při požárech, nýbrž i slibně se rozvíjela činnost kulturní a zdravotnická. Sbory se zúčastnily v roce 1895 hasičského sjezdu v Praze. V roce 1896 byla založena hasičská knihovna. Dne 7.8.1903 byl za 350 Kč zakoupen pozemek, na němž v roce 1905 byla postavena hasičská zbrojnice, která po další přístavbě slouží ještě dodnes. V roce 1907 u příležitosti dvaceti let trvání obou sborů byl pořádán ve Frýdlantu nad Ostravicí první župní sjezd. V roce 1913 byla zakoupena nová ruční stříkačka.

Za 1. světové války činnost obou sborů hodně poklesla a oživení nastalo až po převratu v roce 1918. V červnu 1925 byla svému účelu odevzdána kombinovaná ruční a motorová stříkačka, která toho času je v majetku požárního sboru v Gelnici na Slovensku, s kterým měl městský sbor družbu. Téhož roku 7. června byla založena pobočka městského sboru v Nové Dědině. Ve dnech 26. a 27. června 1937 oslavily frýdlantské sbory 50 let své bohaté činnosti. V roce 1938 byla zakoupena nová motorová stříkačka. Za okupace nastal opět pokles činnosti hlavně po stránce kulturní. V roce 1940 byla provedena rekonstrukce požární zbrojnice místního sboru. Činnost obou sborů za okupace byla silně zaměřena na protileteckou ochranu. Po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou si v roce 1946 zakoupily frýdlantské sbory dopravní vozy a v červenci 1947 společně oslavily 60 let činnosti.

Mimo svou hlavní činnost vyvíjely oba sbory dobrou práci na poli kulturním a zdravotním. Velmi populární byly kulturní akce obou sborů: plesy a letní slavnosti. Zvlášť velkou oblibu si získala divadelní představení pořádaná dramatickým kroužkem městského sboru. Za obou válek měly sbory i ztráty. V 1. světové válce padli z místních sborů bratři: Kozelek E., Pitucha B., Fajkus R. a Šrubař A. Oběti okupace v místním sboru: Goluch Eduard a Sigmund Adolf, v závodním sboru: Mamula František, Šmíra František a Mareček František.

Doba plného rozvoje požární ochrany nastala po roce 1945, kdy moc ve státě převzala dělnická třída. Požární sbory nejsou již odkázány na milodary občanů a jsou dnes vybaveny ze státních prostředků moderní technikou. Oba sbory mají dopravní vozy a cisterny. Činnost je dnes zaměřena především na politickou a odbornou výchovu členů, požární prevenci a výchovu mládeže. Městský sbor jako výjezdový sbor zasahuje v širokém okolí.